Autoprotilátky proti kardiolipinu v izotypu IgG a IgM
|
| Autoprotilátky proti kardiolipinu v izotypu IgG a IgM |
anti-kardiolipin IgG, anti-kardiolipin IgM |
|
|
| Aktuálnost |
revize 01/2024 |
| Zkratka |
anti-kardiolipin IgG, anti-kardiolipin IgM |
| Pracoviště |
| Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky | | Klinická imunologie a alergologie - laboratoř (KIA) |
Akreditováno |
|
|
| Biologický materiál |
sérum |
| Typ zkumavky např. |
zlatý Vacutainer |
| Dodací lhůta |
7 dní |
| Referenční meze |
0-20 CU negativní
>20 CU pozitivní |
| Kritické meze |
|
| Jednotka |
CU |
| Zdroj referenčních mezí |
Příbalový leták |
| Nejistota |
ACL IgG L 6,45 %, ACL IgG H 4,55 %; ACL IgM L 7,22 %, ACL IgM H 4,9 % (2023) |
| Použitá metoda |
chemiluminiscenční analýza |
| SOP |
SOP-ÚLBLD-KIA-41 Kvantitativní stanovení protilátek proti kardiolipinu v izotypech IgG a IgM metodou CLIA [Anti-kardiolipin IgG], [Anti-kardiolipin IgM], |
| NČLP |
|
| Poznámka |
U všech požadavků provádíme rovnou typizaci autoprotilátek proti kardiolipinu ve třídě IgG a IgM. Screeningové vyšetření NEPROVÁDÍME. |
|
|
| Indikace |
Protilátky proti kardiolipinu (fosfolipidu) jsou autoprotilátky zaměřené proti fosfolipidům s negativním nábojem. Jsou přítomny u lupus erythematodes a primárního antifosfolipidového syndromu. |
| Interpretace |
Ve třídě IgG indikují spíše rozvinutou fázi onemocnění. Ve třídě IgM indikují spíše počáteční fázi onemocnění. |
Preanalytika:
| Příprava pacienta |
Odběr nalačno. |
| Vliv materiálu |
Nelze stanovit v ikteryckých, hemolytických, lipemických sérech. Teplem inaktivovaná séra mohou vykazovat nespecifickou reaktivitu |
| Stabilita při 20°C |
24 hodin |
| Stabilita při 4-8°C |
7 dní |
| Stabilita při -20°C |
6 měsíců |
| Stabilita při -70°C |
|
| Vliv léků |
Možnost stanovení i při probíhající antikoagulační léčbě. |
|